Zima je už za dveřmi a tak je dobré si připomenout, co vše můžeme udělat pro své opeřené kamarády. Zimní období přináší sezónní změny, které nepociťují jen lidé, ale také zvířata. Například právě často zmiňovaný posun času vnímají spolu s námi i naše domácí zvířata. Nejpalčivější změnou je však jistě přesun papoušků z venkovních voliér do vnitřních prostor (někdy pouze uzavření záletu). S tím souvisí také potřeba vnitřní stálé teploty, vlhkosti a „simulovaný“ denní svit.
Každý dlouholetý chovatel papoušků má své zkušenosti a vyzkoušené metody, které fungují právě jemu v jeho chovatelském prostředí. Ovšem faktorů ovlivňující celoroční chov je mnoho a tak se snadno stává, že fungující postupy u jednoho chovatele nemusí zákonitě fungovat v jiných chovech. Je dobré si uvědomit, že papoušek mohl vyrůstat v podmínkách úplně jiných, než v kterých ho máme my. Právě ono „zvykové“ chování může zpočátku způsobit nemalé nepříjemnosti v chovu a to hlavně novým papouškům, kteří přezimují v novém prostředí první rok. Při koupi starších jedinců je vždy dobré, prohlédnout si přímo rodný chov a vyměnit si zkušenosti s prodávajícím chovatelem.
V tomto článku bych však chtěla zmínit hlavní zásady, které jsou obecně platné, a jejich dodržováním se vyhnete možným komplikacím v chovu. Ať už jsou to častá onemocnění v těchto studených měsících anebo stresové situace, které se snažíme minimalizovat. Pokud ovšem máme doma papouška, který není určen pro chov a žije v celoročně přibližně stejných podmínkách, nemusíme v zimním období v zásadě nic měnit.
U všech druhů papoušků však musíme dbát na dostatečné odvětrávání vnitřních prostor, aby nevznikaly plísně, které jsou pro papoušky velice nebezpečné! Dále je dobré zařadit ke stravě látky na podporu imunity, které posilují imunitní systém a zvyšují obranyschopnost vůči nemocím.
Papouškům chovaných celoročně ve venkovních prostorách, musíme odstranit, či jinak zabezpečit kovové plochy, které vážou chlad a papouškovi na nich mohou omrzat nohy. Příkladem může být taková krmná miska, která je umístěna venku.
- Africké druhy
Všechny africké druhy mají v době naší zimy chovnou sezónu. V tomto období je potřeba papouškům dodávat energii a to hlavně stravou a teplotou. Teplota by neměla klesat celodenně pod 15℃. Strava by zase měla mít vyšší obsah bílkovin. Důležitá je také dostatečná suplementace vápníkem. Musíme také nasimulovat delší světelný den a to delším denním svícením. UV svícení papouškům zase umožní tvorbu vitamínu D, který je důležitý pro vstřebávání vápníku.
- Asijské druhy
Asijské druhy papoušků mají chovnou sezónu zejména na jaře a tak zimní sezóna je taková příprava na ni. Dostatek pestré potravy a nabrání energie na jaro je jedním ze znaků tohoto období. Asijské druhy papoušků se mohou chovat ve venkovních voliérách celoročně. Důležité je dbát na stravu bohatší na olejová semena. Mít dostatečně velké závětří a voliéru na nenávětrné straně je jedna z podmínek.
- Australské druhy
Druhy australských papoušků mají v zimě po chovném období a tak je dobré jim dopřát více klidu. Neznamená to ale, že jim nebudeme uměle prodlužovat denní svit. Teplota by měla být ideálně 2 – 6℃. Strava je odlehčená a můžeme klidně mírně snížit krmnou denní dávku.
Andulky, rozely a korely mohou být chovány ve venkovních voliérách celoročně. Voliéra však musí splňovat určité standardy. Pozor bychom měli dát zejména na možný průvan. Pokud umístíme do voliéry také pouze dostatečně tlustá bidla, vyhneme se možným potížím s omrzlými nožičkami. Je důležité také zpestřit stravu více olejnatými semeny (např.:sója, len, slunečnice, dýňová semena).
- Americké druhy
U amerických druhů je zazimování nutné. S ohledem na jejich tělesnou stavbu musíme dát pozor na případné omrznutí nohou. Papoušky je nutné zimovat nejpozději, jakmile venkovní teplota spadne na 10℃. Ve vnitřních prostorách jim tedy dopřejeme minimálně tuto teplotu. Toto však neplatí pro amazónky, kteří mají, podobně jako afričtí papoušci, chovnou sezónu.
- Ostatní
Hmyzožraví, plodožraví, nemocní, oškubaní a mláďata musí mít minimální teplotu 20℃ !
Za dobu mé praxe jsem měla možnost vidět desítky různých chovů a musím konstatovat, že většina chovatelů se pro své opeřence snaží udělat maximum.