Pokud kupujete nové papoušky a rozšiřujete tak svůj stávající chov, měli byste si uvědomit, jaká rizika jsou s tímto spojena. Z pohledu veterinárního mluvíme o několika zdravotních nebezpečích, která mohou způsobit nemalé škody v chovu. Je doporučeno vždy odstavit nového papouška do karantény a to do doby než bude řádně vyšetřen.

Drápky a zobák

Začnu s těmi nejjednoduššími a na první pohled viditelnými věcmi, a to drápky a zobákem. Zde je, předpokládám každý chovatel zkušený natolik, že pozná přerůstající drápky, zobák, či jinou deformitu těchto částí. Už zde můžeme tušit například špatné zacházení, či nevhodnou stravu.

Cytologické vyšetření trusu

Co bychom však neměli opomíjet je preventivní vyšetření trusu, nebo spíše základní cytologie trusu. Touto metodou můžeme u papouška odhalit spoustu nesrovnalostí ihned po koupi. Specializovaný veterinární lékař v cytologii trusu vždy uvidí množství a druhové zastoupení bakterií, což je vodítko pro odhalení nemocí zejména v zažívacím traktu. Dále může najít například kvasinky nebo megabakterie. Megabakterie neboli správně Macrorhabdus ornitogaster je velice patogenní kvasinka, což znamená, se snadno množí a lehce přenáší. Bakteriální původci nemocí jsou lehce přenositelní na zdravé jedince, a to zejména trusem a infikovanou potravou (i krmením mláďat). Tyto nemoci mají podobné příznaky, a čím rychleji je chovatel odhalí, tím rychleji můžeme nasadit účinnou léčbu. Mezi tyto příznaky patří: apatie, ospalost, čepýření, průjem, ztráta hmotnosti, zvracení a příp. vylučování nestrávených semen.

Chlamydie

Co se týče přenosných bakterií, tak nesmíme opomenout – Chlamydophila psittaci. Je to bakterie, která se přenáší trusem a dýchacími sekrety. Inkubační doba je mezi 2- 3 týdny. Pacienti nemusí mít zjevné příznaky, avšak jako přenašeč je roznáší do okolí v průběhu svého života. Pokud se příznaky objeví, nejčastěji se jedná o apatii, vyhublost, výtok z nozder a vodnatou nazelenalo- nažloutlou moč. Prokázat přítomnost této bakterie se musí ve specializované laboratoři.

Paraziti

Dále je dobré udělat parazitologický rozbor trusu, abyste si do chovu nějakého toho červíka nezanesli. K tomu je však potřeba sběr trusu v několika denním rozestupu v různou denní dobu. Už zde je tedy na místě několika denní karanténa nového papouška, aby trus byl prokazatelně od něj. Mezi parazity často zavlečené do chovu patří škrkavky. Přenos infikovaných vajíček je možný od divokých ptáků, nebo i z přechodného hostitele. Nejčastěji se této role ujímá dešťovka. Papoušek se nakazí pozřením vajíčka nebo larvy kontaminovanou vodou nebo krmivem a v trávícím systému nakaženého jedince se začnou z vajíček líhnout larvičky, které po svém 2- měsíčním vývoji produkují další vajíčka. Tato vajíčka jsem schopni detekovat v trusu. Jedna taková samička škrkavky se dožívá asi 1 roku a dokáže vyprodukovat až 140 000 vysoce odolných vajíček za den. Tyto vajíčka jsou vyloučena do prostředí, kde musí za přítomnosti správného tepla, vlha a kyslíku dozrát, aby byly opět invaze schopné pro dalšího jedince. Papoušek může vykazovat různé klinické příznaky, záleží na stupni postižení. V počátku infestace nemusí mít ptáci žádné příznaky. Později se může objevit průjem a mírné nechutenství. Poté mohou přejít příznaky v apatii, načepýření, papoušek hubne a může zvracet. Parazit vytváří svým metabolismem toxické produkty, které u papoušků způsobují nervové příznaky.

Léčba je jednoduchá, a to odčervení pomocí léků. Nedoporučuji však naslepo odčervovat papouška bez předešlého vyšetření na parazity.

Vyšetření krve

Důležité vyšetření je vyšetření krve. Tímto vždy zjistíme celkový stav jedince. Jedná se o hematologické vyšetření a biochemické vyšetření krve.

Hematologické vyšetření nám poví, jak je na tom papoušek s červenými a bílými krvinkami. Zda neprobíhá v těle zánět nebo naopak není oslaben třeba nějakým virem.

Biochemický rozbor nám ukáže, jak dobře fungují orgány v těle jedince. Funkčnost orgánů není vždy totiž zjevná a příznaky se projeví, až když už může být pozdě. Toto vyšetření zejména prokáže správnou funkci jater, ledvin, srdce, dostatek vápníku a další.

Mezi nejnebezpečnější nemoci, které si můžete do chovu přinést, jsou virová onemocnění. Zejména cirkoviry, polyomaviry a bornaviry.

APV, PBFD

Papouščí cirkovirus nebo aviární polyomavirus mohou způsobit stejné příznaky. Viry se šíří peřím, péřovým prachem a trusem od infikovaných ptáků. Je také přenosný od rodičů na mláďata při jejich krmení. Virus má různé formy projevu. Záleží na druhu ptáka, variantě viru a věkovém období, kdy je jedinec nakažen. Při subakutním projevu, kdy je papoušek nakažen nejčastěji do 14- ti dnů věku, náhle a bez příznaku uhyne. Při nakažení juvenilního ptáka většinou dochází k propuknutí klinickým příznaků a často také k následnému úhynu. Při napadení dospívajícího nebo dospělého papouška k nakažení může dojít již bez projevení klinických příznaků, avšak jedinec virus do prostředí šíří! Mezi nejčastější příznaky patří postižené peří, kdy mohou chybět primární i sekundární letky, ztráta péřového prachu, peří má abnormální vývoj, kůže může mít změněnou barvu, dále může být postižen zobák, nakonec může dojít ke zvětšení břicha a úhynu. U papoušků postižených těmito viry často dochází ke komplikacím způsobenými sekundárními onemocněními. Onemocnění způsobené polyomavirem se obecně nazývá francouzské pelichání. Inkubační doba závisí na věku postižených ptáků, většinou je mezi 2 až 4 týdny, ale při infekci starších ptáků bývá delší.

Gastrická dilatace proventrikulu

Bornaviry způsobují závažné, zánětlivé onemocnění papoušků zvané gastrická dilatace proventrikulu. Mezi jeho příznaky patří apatie, snížený apetit, v trusu se nachází nestrávená semena. Dále se může objevit občasné vyvrhování potravy. Mechanismus přenosu infekce nebyl zatím uspokojivě vysvětlen. Hlavní přenos probíhá především pozřením infikovaného žrádla, nebo vody. Nicméně tento přenos není jediným. Pouze přenos z infikovaných papoušků na jejich vejce nebyl zatím 100% potvrzen. Inkubační doba bornavirového onemocnění je velmi variabilní, pohybuje se v rámci týdnů až několik let!

Pachecova nemoc

Herpesviry způsobují onemocnění též zvané Pachecova nemoc. Mezi příznaky patří apatie, snížená žravost, akutní poruchy opeření, žlutě zbarvené uráty v trusu. Méně často se vyskytuje krvavý průjem, „zvracení“ nebo nervové příznaky. Nejčastěji však ptáci hynou bez jakéhokoliv příznaku. Inkubační doba je od 5- ti do 14 dnů. Virus se přenáší na ostatní ptáky všemi sekrety a trusem.

Pokud si dovezete nového papouška a nechcete si přivléct nějaké z těchto onemocnění, doporučuji provést karanténu jedince. V této karanténě, kde papoušek nemá žádný kontakt s Vaším chovem, je dobré provést všechna potřebná vyšetření. Jelikož má spousta onemocnění různě dlouhé inkubační doby a na papouškovi nemusí být vždy patrné příznaky, je opravdu dobré testy za 30-90 dnů zopakovat. Tím si poté budete jistí, že papoušek v době prvního testování nebyl nakažen.

Možná se Vám bude zdát, že tato opatření jsou zbytečná, nebo zdlouhavá, ale vězte, že ne vždy se papoušek nachází v dobrém zdravotním stavu a je lepší si ho důkladně prověřit, než se strachovat, nebo nakazit celý svůj chov.