Blíží se jarní období, které je spojeno u většiny druhů chovaných papoušků s jejich reprodukcí. Pro chovatele tedy nastává čas, kdy u sestavených chovných párů netrpělivě očekávají oplozená vejce. Do složitého procesu rozmnožování vstupuje v mnoho faktorů, které mohou významně a někdy i fatálně ovlivnit celý reprodukční cyklus. V tomto článku bych se s Vámi ráda podělila s relativně častým problémem, který je spojen s nedostatečnou pasáží vajíčka vejcovodem, též nazývané jako retence vajíčka.

Retence vajec je porucha posunu vajíčka vejcovodem během normální doby inkubace. Většina papoušků snáší vejce v intervalech po 24 hodinách což je ovšem orientační údaj, který je vždy individuální. Tento fakt nám komplikuje včasné rozpoznání patologické snášky. Nejčastějším místem, kde dochází ke špatné pasáži vajíčka, je koncová část vejcovodu.

Stavba a funkce vejcovodu. Vejcovod u papoušků můžeme rozdělit do 5- ti částí, z nichž každá má svoji funkci. Jedná se o infundibulum, magnum, istmus, dělohu a vaginu. V infundibulu, tzv. nálevce vejcovodu dochází k oplození vajíčka a vytvoření počátku bílku. Magnum je nejdelší a nejsilnější částí vejcovodu. Vytváří se v něm veškerý bílek a minerální látky. V istmu se vytváří vnitřní a vnější podskořápečné membrány. Děloha nebo též nazývaná skořápečná žláza vytváří konečnou skořápku vajíčka. Vejcovod je u papoušků různý a jeho délka a průměr jsou závislé na období chovné sezóny a pohlavního klidu. Během pohlavního klidu je reprodukční orgán samičky tenký a malý. V období pohlavní zralosti se vaječník zesiluje a stěna zvětšuje. Vejcovod zaplňuje celou levou část břišní dutiny a střeva odsouvá na levou stranu.

Příčiny této poruchy reprodukčního cyklu jsou různé. Patří mezi ně metabolická onemocnění jedince, jako je například nedostatek vápníku, vitaminu E a selenu. Také obezita a špatná výživa může výrazně ovlivňovat kondici papouška a jeho úspěšnost při snášce.

Zadržené vajíčko je častější u samiček, které snáší své první vejce, anebo snáší mimo svou přirozenou chovnou sezónu. Dalšími rizikovými faktory jsou například vyčerpání samičky v důsledku chronické snášky, poškození nebo onemocnění reprodukčního aparátu nebo jiného celkového onemocnění. Nesmíme zapomenout také na možné masy v břiše, které mohou tlačit na vejcovod a tím bránit další pasáži vejce.

Příčinou může být ovšem také samotné vejce, pokud je veliké, nebo jinak poškozené.

Příznaky jsou velmi různorodé, záleží na velikosti postiženého papouška a dalších možných vedlejších komplikacích. Malé druhy papoušků se totiž vyčerpají mnohem rychleji než větší. Mezi první příznaky může patřit apatie, široký postoj, kývání ocasem a neschopnost sezení na bidle. Příznaky se dle délky zadržení vajíčka stupňují. Může docházet ke zvětšení břicha a jeho napínání, zhoršenému dýchání a následnému úhynu. Pokud vajíčko uvízne v pánvi, může vyvolat kulhání, až ochrnutí. Dále může zadržené vajíčko negativně ovlivnit vylučování papouška. Jistotu v určení diagnózy nám však dá až rentgenologické vyšetření papouška.

První pomoc zahrnuje zvýšení teploty prostředí, zvýšení vlhkosti a přemístění papouška na klidné místo. Pokud je papoušek vyčerpaný je nutné ho dokrmovat, dodat mu vápník a v případě potřeby zahájit antibiotickou terapii.  Jestliže nedojde ke snesení vajíčka je nutný chirurgický zákrok, kdy dochází k jeho odstranění z vejcovodu. Každý případ je individuální a vyžaduje odlišný přístup.

Uvedu zde jeden případ z nedávně doby. Majitel mne kontaktoval v odpoledních hodinách a telefonicky mi popsal stav papouška. Jednalo se o pětiletou samičku kakadua bílého z chovného páru. Chovatel popisoval tyto příznaky: šestidenní apatie, načepýření, roztažená křídla a setrvávání na zemi voliéry. Samička prý dnes přestávala přijímat potravu. Jako jednu z možných diagnóz jsem zmínila právě retenci vajíčka. Ovšem bez důkladného vyšetření nelze stanovovat jakékoliv závěry. Domluvili jsme se tedy s chovatelem na vyšetření hned následující den. Ráno mi však telefonoval a sdělil mi, že papoušek uhynul. Požádal mne tedy o pitevní vyšetření. Pitva prokázala výskyt neoplodněného vajíčka. Okolní zažívací trakt byl utlačovaný a změněné barvy. Samička byla již velmi vyčerpaná a vajíčko nebyla schopná vypudit. Konečnou diagnózou byla retence vajíčka ve vaječníku.

S obdobnými případy se setkávám každoročně. V úspěšnosti léčby vždy hraje velkou roli včasné odhalení a podchycení problému. Vždy je na místě vyšetření u odborného veterinárního lékaře.